Jiřina Hofmanová studuje v doktorském programu na Katedře divadelních studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde strávila i celý svůj předchozí studentský život. Ve svém bádání se věnuje dvěma oblastem, a to českému divadlu 20. století a divadelní kritice.
Andrea Jochmanová se dlouhodobě zabývá dějinami českého divadla, otázkami vztahu divadla a folklóru, divadla a genderu, studiem kulturní antropologie, teorií her a herních principů. Ve své pedagogické praxi se opírá o formy vyprávění, dnes pronikajícího do vzdělávání pod modernějším názvem storytelling, i modulaci a inovaci sdělení díky zpřítomnění jevů svými znalostmi, zkušenostmi, tvořivou zvídavostí i vlastním prožitkem.
Režisérka a umělecká šéfka experimentální platformy D’epog. Formou uměleckého výzkumu se zaměřuje na meze divácké percepce u současného publika. Zabývá se fenoménem hereckého tréninku a experimentální scénickou tvorbu na půdorysu site-specific, činohry, intermédií a performance.
Naďa Satková se ve svém výzkumu zabývá zejména dějinami divadelní režie 20. století a britským dramatem přelomu milénia a jeho inscenacemi. Vyučuje například dějiny světového divadla a teorii dramatu a pracuje též jako odborná redaktorka.
Eva Schulzová se zabývá českou a evropskou rozhlasovou hrou v současnosti i v historickém vývoji a současnými dramatickými texty, zejména z německojazyčné oblasti. 2008–2013 spolupracovala jako scenáristka s Českou televizí, nyní se věnuje tvorbě pro rozhlas (literární pásma) a překládá z němčiny. Pedagogicky působí na DF JAMU, kde vyučuje semináře zaměřené na dramatickou tvorbu a světovou literaturu, vede a oponuje bakalářské i magisterské diplomové práce a absolventské projekty.
Jan Motal se ve svém výzkumu věnuje vztahu radikality a dialogu. Ve svém přístupu překlenuje hranice filozofie, etiky, antropologie a estetiky. Jeho pojetí metodologie podporuje spolupráci objektivistických i interpretativních přístupů, jež má překonat velký moderní předěl mezi vědou a kritikou, naturalismem a sociálním konstruktivismem. Ve své výuce se snaží studenty uměleckých oborů ponouknout k lepšímu pochopení současných sociokulturních problémů a rozvíjet jejich schopnost dialogu a porozumění.
