Publikace

Brno: JAMU, 2023

redakce: Eva Schulzová

Publikace Dobrodružství Pana Barvičky. Participační divadlo s loutkami obsahuje teoretickou část zabývající se základním vymezením daného divadelního díla a následně podrobnou charakteristiku participačních představení s loutkami. Jednotlivá představení tohoto typu divadla jsou na sebe seriálově navázaná a z velké míry postavená na improvizaci loutkoherců. Popisovaná představení jsou určená dětem z mateřských škol a také dětem s různým znevýhodněním ze škol speciálních a praktických a dětem z rozdílných sociálních skupin, což výrazně ovlivňuje výslednou podobu představení. Ve druhé části čtenář najde scénosledy dvou participačních představení a tři kazuistiky. Autorkou knihy je Hana Volkmerová, redakčně se na publikaci podílela Eva Schulzová. 

Brno: JAMU, 2023

redakce českého vydání: Naďa Satková
 
Publikace se soustředí na řízení eventových projektů. Eventy zahrnují širokou škálu akcí od festivalů a přehlídek přes výstavy a konference až po kulturní produkce, sportovní události či firemní akce, přičemž jejich organizace vyžaduje velkou pozornost. Řada akcí často končí neúspěchem, ať už se jedná o situaci, kdy se organizátorům nepodaří získat finanční podporu, nesplní stanovené termíny, nebo překročí rozpočet. Profesionální přístup k přípravě a realizaci projektu umožňuje řadě problémů předejít. Projektové řízení představuje uživatelsky přívětivý a prakticky dobře aplikovatelný způsob, jak organizaci projektů uchopit, přičemž obsahuje i řadu praktických nástrojů (kontrolní seznamy, postupové plány, šablony).

Brno: Divadelní fakulta JAMU, 2024

Hlavní téma 12. ročníku Theatre Conference JAMU, která se konala 9.–10. listopadu 2023, v angličtině znělo: Balancing conflicts / Conflictual balance. Tato multimediální publikace se zabývá tématy, o kterých se na konferenci mluvilo. Dvoudenní konferenční setkání zahrnovalo klasické příspěvky, performativní přednášky a tzv. work demonstrations. Ohledávána byla témata jako: konflikt, jenž může nastat, když externí zaměstnanci spolupracují s veřejnoprávními institucemi; srovnání pozice divadelníka nebo performera pracujícího ve zřizované instituci a na volné noze; příklady eticky nekorektního jednání v polských divadelních institucích; umělecká díla reflektující válečný konflikt na Ukrajině; konflikt jako dramaturgické a estetické téma a další.

Brno: JAMU, 2023

redakce: Naďa Satková

Sborník obsahuje třiašedesát autorských textů (dvaašedesát v češtině a jeden v angličtině), které vznikly pro dvě různé příležitosti. Tou první je festival Salón původní tvorby, který studentům všech oborů JAMU poskytuje prostor k prezentaci literárních děl. Některé ze vzniklých textů byly veřejně prezentovány (formou scénického čtení, divadelní inscenace či jinak) během dvoudenního setkání (konalo se 10.–11. března 2023). Druhá část textů pochází ze soutěže Havlovské aktovky – soutěže o nejlepší původní krátkou divadelní hru podle hry Václava Havla, kterou pořádá Divadelní fakulta JAMU ve spolupráci s The Václav Havel Library Foundation v New Yorku. 

Brno: Divadelní fakulta JAMU, 2023

Sborník zachycuje příspěvky z 12. ročníku mezinárodní divadelní konference, kterou v listopadu 2022 pořádala Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Toto setkání umělců, teoretiků i pedagogů z různých uměleckých oblastí se uskutečnilo v hybridní formě, většina účastníků však přijela do Brna. Jejich přítomnost byla v některých případech nezbytná, protože to vyžadoval nezvyklý formát jejich vystoupení na konferenci – skládalo se například z performativní procházky nebo performance následované prezentací a diskuzí. Tato multimediální publikace si klade za cíl zprostředkovat obsah a formu konference v co nejširším spektru.

Brno: JAMU, 2022

redakce: Naďa Satková

Publikace představuje nový a originální pohled na média rozhlas a film: zkoumá, jak se ovlivňují a inspirují a jak to obohacuje umělecký účinek obou médií. Vychází ze zevrubných analýz rozhlasové tvorby filmových režisérů Woodyho Allena, Ingmara Bergmana a Federica Felliniho a zamýšlí se nad vztahem jejich rozhlasového a filmového díla. Druhou část práce tvoří komparace původních rozhlasových her Sorry, Wrong Number od Lucille Fletcher, Under Milk Wood od Dylana Thomase a Der gute Gott von Manhattan od Ingeborg Bachmann s jejich filmovými adaptacemi. Problematika je nahlížena především z pozice rozhlasového média – autorka v práci zúročuje zkušenosti z vlastní tvorby pro rozhlas i z pedagogického působení na Divadelní fakultě JAMU, v jehož rámci vede též studentské audio projekty. Navazuje na východiska rozhlasových teoretiků Josefa Branžovského, Paula Deharma, Lance Sievekinga a dalších, kteří zdůrazňovali schopnost zvukového média podněcovat fantazii posluchače. Odhaluje, v čem spočívá podstata a kouzlo zvukového umění, a dochází k závěru, že i v současném mediálním světě má rozhlasová hra své nezastupitelné místo.

Brno: JAMU, 2023

Náhled do (divadelního) myšlení herců s Downovým syndromem může být inspirací pro každého. Jitka Vrbková nevnímá Downův syndrom jako handicap, ale jako divadelní potenciál. První část knihy je teoretická: Jsou v ní představena divadla tohoto typu v ČR i v zahraničí včetně jejich základních ideových východisek. Reflektuje vztah společnosti k lidem s postižením, a to zejména z pohledu divadla. Druhá část se zabývá samotným výzkumem, jenž byl realizován formou artistic research v letech 2015–2019: na příkladu čtyř inscenací Divadla Aldente, u nichž je autorka současně režisérkou a tvůrkyní scénáře, a na základě dvou výzkumných pobytů v zahraničních divadlech odkrývá potenciál tohoto typu divadla, nachází vhodné divadelní prostředky a vysvětluje vznik výsledné divadelní zprávy.

Brno: JAMU, 2022

V akademickém roce 2021/2022 vznikl na Divadelní fakultě JAMU sborník textů studentek a studentů předmětu Filozofie. Reflektují v nich problematiku (ne)rovnosti a (bez)moci v prostředí vzdělávacích institucí, divadel i rozličných uměleckých kolektivů. Popisují uplatňované genderové stereotypy a zneužití moci, se kterým se někdy setkali, a zamýšlejí se nad dopadem takového chování i nad možným řešením problémů. To vše v souvislosti s iniciativou Ne!musíš to vydržet.

Publikace je ke stažení zdarma v e-shopu Nakladatelství JAMU.

Brno: JAMU, 2022

redakce: Andrea Jochmanová

Esejistický průzkum souvislostí radikálního myšlení a divadelní dramaturgie se pokouší odpovědět na otázku, jak vrátit tomuto oboru sociální a politický význam ve světě individualizovaných „nomádů“ soutěžících o pozornost na uměleckém tržišti. Prostřednictvím dialogu s myšlením filozofa Martina Bubera a anarchisty Gustava Landauera autor podniká výpravy ke kořenům moderního dramatického umění jakožto sociálně transformačního programu usilujícího zároveň o sjednocení a osvobození člověka, společenství i přírody. Hledá „duchovní základy divadelního anarchismu“, radikální kritiky moci i socioekonomických poměrů. Kniha se tak pokouší obnovit smysl dramaturgie jako moderní profese zakořeněné ve strukturách prožitku své doby, ale i v hlubších ekologických souvislostech, a ukázat, proč je divadlo nenahraditelné i v multimediální, síťové době. Radikální dramaturgie je určena divadelním umělcům a umělkyním, ale i širší odborné veřejnosti pro povzbuzení k hledání nového a spravedlivějšího vztahu jevištní tvorby ke společnosti a přírodě.

In GALEA, Marco – MUSCA, Scabolcs (eds.). Redefining Theatre Communities. International Perspectives on Community-Conscious Theatre-Making. Bristol and Chicago: Intellect, The University of Chicago Press, 2019, s. 220–229

Kapitola je zaměřená na specifický druh představení, během kterých jsou diváci vedeni k tomu, aby byli aktivní a částečně rozhodovali o průběhu představení. Text je zacílen na fenomén diváctví a jeho změny, který představuje na příkladu představení/inscenace Remote X – projektu skupiny Rimini Protokoll, která s ním od roku 2013 navštívila více než patnáct měst po celém světě. Představení Remote X probíhá jako inscenovaná procházka městem. Diváci (nebo lépe účastníci) jsou vedeni instrukcemi pomocí sluchátek, která mají nasazena. Tato procházka propojuje diváky s místními obyvateli města a umožňuje jim zkoumat veřejný prostor z neobvyklých úhlů, včetně sociálně neatraktivních lokalit. Účelem kapitoly je poukázat na tento druh neobvyklých představení, která kladou na diváka specifické požadavky a vedou ho k vytváření specifické "komunity" s ostatními diváky. Jsou pojmenována důležitá psychologická a sociologická témata spojená s tímto přístupem k výstavbě představení, například kolektivní tvorba, determinace, svoboda, hraní rolí, psychologie davu. V potaz jsou brána rovněž témata sociální, politické a kulturní identity. Studie se zabývá také problémy, s nimiž se tvůrci takových představení mohou potýkat, a lokálními a globálními aspekty umělecké tvorby. Jsou pojednány také otázky, jak umělci čelí divadelním konvencím charakteristickým pro "běžná divadelní představení". Zmíněny jsou také prvky psychodramatu a socio-dramatu.

Brno: JAMU, 2020

redakce: Miroslav Plešák

Esej o mnoha paradoxech, z nichž sestává jednota lidské zkušenosti, předávaná dále formou kreativního principu uplatňujícího ve výukovém procesu soustavně se rozšiřující báze znalostí, rozvíjených mnoha individuálními zkušenostmi, zejména pak faktory od forem osvobozené hravosti a zvídavosti. Kompozice sestavená z mnoha složek, inspirovaná divadlem a divadelností všedního dne, tolik přirozené pro jakýkoliv komunikační projev, probíhající mezi dvěma entitami, jehož cílem je vytvoření tvůrčího prostředí vzájemné inspirace, pracuje s nastavením osobních kvalit a hodnot, opírá se o formy vyprávění, dnes pronikajícího do vzdělávání pod modernějším názvem storytelling, i modulaci a inovaci sdělení díky zpřítomnění jevů svým vlastním prožitkem.

Brno: JAMU, 2022

Výpravná publikace na 363 stranách mapuje události a osobnosti spjaté s Osvobozeným divadlem a Devětsilem. Autorkami knihy jsou teatroložky Andrea Jochmanová a Ladislava Petišková. 

Soubor studií obsažených v knize pokrývá jednu z nejvýznamnějších událostí domácího divadelního umění – zrození a formování Osvobozeného divadla v letech 1925–1929, tedy zachycení laboratorního období původně amatérské a poté profesionální scény. Ta se rozvíjela s podporou předních osobností Uměleckého svazu Devětsil až do vyčerpání svého programu a ekonomických možností. Souhrn znalostí, jež kniha přináší, poukazuje především na sounáležitost českého avantgardního divadla s experimentálními trendy evropské scény. Publikace usiluje také o pohled do nitra společenství umělců, režisérů, herců, tanečníků, výtvarníků a skladatelů, kteří se přes všechny problémy a rozdíly podíleli na hlavních premisách avantgardních výbojů. Z analýzy a kontextu jejich tvůrčích výsledků vyplývá rovněž originalita jejich původních myšlenek a postupů, jimiž Osvobozené divadlo ve své laboratorní fázi iniciovalo proměnu domácího myšlení o divadelním umění.

Brno: JAMU, 2022

redakce: Jiřina Hofmanová

V interdisciplinárně pojaté monografii je poprvé v českém překladu publikována část dramatické tvorby jednoho z hlavních představitelů současné ruské dramatiky Olega Bogajeva. Autorka monografie přeložila čtyři Bogajevovy hry (Mrtvé uši, Marjino pole, Dawn–Way, Zabil jsem cara), erudovaně je komentuje a otevírá je interpretaci. Zpřístupňuje osobnost tvůrce, jenž si navzdory realitě, která ho obklopuje, zachovává svobodné myšlení – originálním způsobem zpracovává otázky lidského bytí, ale také neurastenické body novodobé historie. 

Brno: Divadelní fakulta JAMU, 2022

V listopadu 2021 uspořádala Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění další Theatre Conference JAMU. Původně se tato konference měla uskutečnit o rok dříve, ale kvůli pokračujícím restrikcím kvůli covidu-19 se organizátoři rozhodli konferenci uspořádat až v roce 2021. Hlavním tématem konference uskutečněné v hybridním formátu (prezenčně a online) bylo: Stále se rozšiřující horizonty divadla. Tento multimediální sborník obsahuje videozáznamy příspěvků z konference. Každou sekci sborníku, sledujícího současné trendy ve výzkumu divadla, psychodramatu, vizuálních umění a virtuální reality, uvozuje shrnutí sumarizující hlavní myšlenky příspěvků v rámci jedné sekce.

Brno: Divadelní fakulta JAMU, 2022

V tomto multimediálním sborníku najdete vybrané audio nahrávky příspěvků autorů, kteří je prezentovali na Theatre Conference JAMU. V listopadu 2019 ji pořádala Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Autoři příspěvků se v nich zabývali současnými trendy, jež se pojí s výzkumem v oblasti divadla, rozhlasu, televize a vizuálních umění. Představili metody, které při svém výzkumu používají, a to zejména takové, které jsou považovány za „nekonvenční“.

Je pro divadlo jinakost herce (či jeho znevýhodnění) výzvou, kterou je třeba překonat, nebo spíše výhodou, příležitostí ke vzniku nové specifické divadelní poetiky? Těmito a dalšími otázkami se zabývá publikace na pozadí tříletého uměleckého výzkumu divadelní tvorby mladistvých herců s Downovým syndromem v Divadle Aldente. Úvodní část „Vstup do problematiky“ reflektuje různé přístupy k obdobné divadelní tvorbě v ČR i v zahraničí. Nejrozsáhlejší část „Pohled zevnitř: Cesta herce s Downovým syndromem k cílené umělecké tvorbě“ pak popisuje divadelní tréninky i vznik a reprízování tří inscenací z pohledu režisérky Jitky Vrbkové a jejich spolupracovníků. Poslední část „Pohled zvenčí: Inkluze divadlem“ je psána vnějšími pozorovateli - psycholožkou Lenkou Pivodovou, speciální pedagožkou Ilonou Fialovou a divadelní režisérkou a pedagožkou Zojou Mikotovou – a přináší zprávu o pozitivním inkluzivním vlivu této divadelní tvorby jak na samotné herce s Downovým syndromem, tak na diváky většinové společnosti. Publikace je uměleckou zprávou tříletého výzkumného projektu  „Umělecký výzkum tvorby divadelních inscenací s herci s Downovým syndromem jako účinného prostředku sociální inkluze“ Divadelní fakulty JAMU spolufinancovaného Technologickou agenturou České republiky v rámci programu ÉTA.

Brno: JAMU, 2021

redakce: Miroslav Plešák, Naďa Satková

Cílem knihy je zachytit a zhodnotit dlouhodobý stav, v němž se loutkové divadlo nachází už od poloviny minulého století. Publikace pojmenovává a definuje, co může dnes znamenat loutka jako objekt, a jak se na ni dívá odborná i laická veřejnost. Mapuje vztah herce a loutky a hledá pojmenování pro nový fenomén divadla, pro který v českém kontextu neexistuje adekvátní pojem. V první části knihy autorka představuje zvolené téma na základě kompilace literárních zdrojů, periodik a elektronických článků vztahujících se k dané problematice, v druhé provádí analýzu odpovědí z ankety směřované odborné veřejnosti různých profesí v loutkových divadlech. Autorčiny teoretické úvahy a závěry se opírají zejména o Karla Makonje a Henrika Jurkowského, jejichž formulace a celoživotní přemýšlení o loutkách považuje za odrazový můstek pro moderní (nejen loutkové) divadlo. Podstatným zdrojem pro knihu byl i elektronický časopis polského teoretika v oblasti loutkového divadla Marka Waszkiela. 

Brno: Divadelní fakulta JAMU, 2021

Multimediální sborník obsahuje vybrané texty a audio nahrávky příspěvků autorů, kteří se zabývali progresivními tendencemi současné divadelní režie, otázkami, jak se aktuální společenské trendy odrážejí v režijní tvorbě, dále metodami výuky režie na uměleckých školách nebo možnostmi jejich inovace. Příspěvky byly prezentovány na sympoziu pořádaném Divadelní fakultou Janáčkovy akademie múzických umění v listopadu 2018.

Brno: JAMU, 2020

Kniha sestává ze třinácti studií o vybraných osobnostech Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. Práce zahrnuje pedagogy herecké výchovy (Vlasta Fialová, Zdeňka Gräfová, Josef Karlík, Rudolf Krátký, Ladislav Lakomý, Jarmila Lázničková, Lola Skrbková a Marie Waltrová), dramatické výchovy (Alexej Pernica, Dana Svozilová), pohybové výchovy (Marie Mrázková, Jiřina Ryšánková) a uměleckého přednesu (Miloš Kročil). Zmínění vyučující se podíleli na formování pedagogických metod jednotlivých oborů na JAMU, proto jsou studie dokladem o historii a zároveň ukazují kontinuitu vývoje. Autoři studií se zaměřili na výzkum, zpracování a zhodnocení pedagogické činnosti osobností. Vycházeli z archivního výzkumu a materiálů uložených na JAMU, v oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea, v archivu Národního divadla Brno, archivu CED, archivu Městského divadla Brno a dalších. Podstatnou část výzkumu tvořily rovněž rozhovory s pamětníky (žáky nebo kolegy uvedených osobností), které badatelský tým pořídil metodou orální historie. Kromě editorky knihy napsali jednotlivé studie Andrea Jochmanová, Dominika Polášková, Klára Škrobánková a Luboš Mareček. 

Brno, 2021

Publikace je zhodnocením projektu zkoumajícího fenomén persvaze na úrovni fyziologických projevů. Tréninkové postupy v této metodice se opírají o poznatky získané sadou experimentů modelujících různé scénáře performativních úkonů a způsobů interakce mezi performerem a recipientem. Míra persvaze během nich byla objektivně stanovena na základě analýzy biosignálů, jakými byly tepová frekvence, teplota, elektroencefalogram, respirační křivka a pohybová data.

Tým tvoří: 

MgA. Lucia Repašská, Ph.D.
Mgr. et Mgr. Eva Kundtová Klocová, Ph.D.
Ing. Oto Janoušek, Ph.D.
Ing. Jakub Hejč
Ing. Marina Ronzhina, Ph.D.
Ing. Radovan Smíšek
doc. Ing. Jana Kolářová, Ph.D.

Elektronická publikace je ke stažení zdarma na webu Nakladatelství JAMU. 

Brno: JAMU, 2021

Sborník z konference nazvané Politics and Community Engagement in Doctoral Theatre Research, která se konala v listopadu 2017 na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění. Byla to první tematicky vymezená konference. Texty příspěvků odrážely rozličné kulturní aspekty a týkaly se například domácího násilí na indických ženách, polského participativního divadla, hnutí slovinské nezávislosti, teatrality teroru nebo imerzivního divadla.

Brno: JAMU, 2016

Kniha formou filozofického eseje představuje ucelenou teorii umění. Dokládá, že jsme si navykli vnímat umělecké dílo jako nástroj komunikace, namísto toho, aby pro nás bylo prostorem setkání. Umění podle této knihy může být nástrojem k znovuobjevení tváře druhého a otevření situace dialogu, která nám pomůže rozvíjet vzájemné porozumění.

Brno: JAMU, 2020

redakce: Eva Schulzová

Hana Slavíková se v knize soustředí na život a dílo Carlose Saury. Název knihy Cine Teatro Saura je variací pojmu cineteatro, vztahujícího se k prostorům, kde mohli být diváci vystaveni jak filmovému, tak divadelnímu prožitku. Putování Saurovým filmovým dílem se opírá o fenomenologické principy a je vedeno snahou zprostředkovat nezvyklé a svým způsobem i riskantní metody narace, jež mohou být cestou k jinému vnímání vnitřního i vnějšího světa a vztahování se k němu. Hana Slavíková nahlíží více než šedesátiletou filmovou tvorbu Carlose Saury v kontextu politických a sociálních proměn a rovněž optikou dalších kreativních vrstev Saurovy osobnosti. Důraz je kladen na důmyslné prolínání různých tvůrčích metod uchopení skutečnosti i na zkušenost s diktaturou, kterou prošla jak španělská, tak i česká společnost, jíž je kniha určena. Slavíková při psaní knihy vycházela také ze španělské literatury týkající se Carlose Saury, a to i z dobových mediálních ohlasů. Materiály nalezené během studijní cesty do Španělska výrazně posunuly autorčino nahlížení určitých témat, k nimž měla daný postoj na základě české optiky a zdrojů. Redakčně knihu zpracovala Eva Schulzová, jazykové korektury provedly také Jiřina Hofmanová a Naďa Satková.

Brno: JAMU, 2019

redakce: Naďa Satková

Publikace se snaží zaplnit bílé místo mezi dokumenty o popisované metodě, je podrobným obrazovým manuálem pro tanečníky a taneční pedagogy, kteří se chtějí seznámit s technikou Lestera Hortona. Strnad volí formu kreslených siluet a v doprovodném textu tuto metodologii vysvětluje a obhajuje její názornost a použitelnost v praxi. Veškeré české texty i popisky k obrázkům jsou souběžně překládány do angličtiny, tudíž mohou posloužit i zahraničním zájemcům o uplatnění této metody v praxi. Na knize kromě Nadi Satkové spolupracovaly Klára Škrobánková a Eva Schulzová. 

Brno: JAMU, 2018

Soubor komentářů a esejů ohledává téma dialogu na ploše aktuálních společenských a politických problémů, jako je eroze demokratických hodnot, populismus a nacionalismus, uprchlická krize nebo ztráta solidarity. Texty prozkoumávají kořeny evropské kultury a snaží se znovu zhodnotit jejich zdravé jádro ve vztahu k otázkám svobody, demokracie, lidských práv, soucitu i křesťanství. Úvodní část přináší několik kritických esejů k současné filmové a televizní tvorbě a dokumentaristice, soubor uzavírá úvaha nad vysokým uměleckým školstvím a rozhovor o možnostech dialogu. Texty byly vybrány z publicistické tvorby autora za posledních pět let, která byla publikována v rozhlase nebo na internetu.

Brno: JAMU, 2019

redakce: Naďa Satková

Publikace Pavla Aujezdského se zabývá vývojem filmové a televizní propagandy v historických a politických souvislostech, které se dotýkají českých zemí. Autor rozebírá filmy animované, dokumentární i hrané, i tvorbu televizní. Zároveň poukazuje na vlivy nacistického Německa a Sovětského svazu, jejichž zájmům tuzemská propaganda sloužila. Redakci knihy měla na starosti Naďa Satková, jazykovou správnost kontrolovaly Andrea Jochmanová a Eva Schulzová.

Brno: JAMU, 2018

redakce: Dominika Polášková

Monografie Andrey Buršové je záznamem cesty Niky Brettschneiderové a Ludvíka Kavína k založení divadla Theater Brett v rakouském exilu ve Vídni a reflektuje jeho tvorbu v letech 1977–1989. Autorka se zaměřuje především na vývoj hereckých výrazových prostředků od mimojazykového k verbálnímu projevu, charakterizuje celkem čtyřicet dva inscenací. Kabinet spolupracoval na přípravě knihy do tisku. 

Brno: JAMU, 2019

jazyková redakce: Andrea Jochmanová a Eva Schulzová

Autor se v hlavní části publikace věnuje vztahu mezi divadlem a krizí. Ukazuje, že geneze divadla je nejen v okcidentálním kontextu výsledkem společenské krize, že v dějinách lidstva stále znovu reflektuje nejrůznější lidské, resp. společenské krize a přispívá k jejich řešení. Zároveň vyzdvihuje, že sama divadelní tvorba se dostala v současnosti do hluboké krize identity a postupně ztrácí, jak se zdá, svou schopnost k živé komunikaci, a tím také svou elementární imaginaci. 

Brno: JAMU, 2018

redakce: Klára Škrobánková

Monografie Adama Doležala mapuje tvůrčí dráhu jednoho z nejvýznamnějších divadelních režisérů druhé poloviny 20. století Petera Brooka. Sleduje vývoj jeho kariéry od počátků v Anglii v polovině čtyřicátých let až do současnosti a pokouší se jej vsadit do souvislostí, dobového kontextu a pojmenovat možné Brookovy inspirační zdroje. Redakčně knihu zpracovala Klára Škrobánková. 

Brno: JAMU, 2015

Kniha reaguje na povahu a charakter divadelní tvorby v okruhu nezávislých performančních aktivit a pokouší se reflektovat jeden z nejaktuálnějších proudů současného divadla. Autorka vychází z vlastní tvorby a z praktického výzkumu v brněnském souboru D´epog. Jeho cílem bylo prověřit hypotézu o sémantické autonomii dramaturgické, režijní a herecké složky, která – podle předpokladu autorky – vede k vyšší recepční angažovanosti diváka. teatrologie, či spíše kognitivních studií a jejich postupů na reflektování geneze inscenace, diváckého vnímání a hereckých technik.

Brno: JAMU, 2018

redakce: Dominika Polášková

Zoja Mikotová a Ladislava Petišková sestavily knihu věnovanou významné pedagožce Divadelní fakulty JAMU Jiřině Ryšánkové, jež se podílela na rozvoji výuky hereckého pohybu a významnou měrou se zasloužila o zavedení pantomimy jakožto řádného předmětu herecké výchovy na této škole. S autorkami na přípravě publikace spolupracovala Dominika Polášková.

Brno: JAMU, 2018

Sborník zahrnuje přednášky, které zazněly při habilitačních a profesorských řízeních na DF JAMU od 1. července 2007 do 31. srpna 2018. Publikace navazuje na první díl vydaný v roce 2007. Přednášky jsou rozčleněny do sedmi tematických oddílů: myšlení o divadle, režie a dramaturgie, herectví, scénografie, pohyb a hlas, manažerství, média. 

Brno: JAMU, 2018 

redakce: Andrea Jochmanová

Kabinet redakčně zpracoval knihu Martiny Krátké o Ctiboru Turbovi. Publikace si klade za cíl představit velký přínos této legendy pro české divadelnictví, a to jeho práci pedagogickou. Turba totiž jako student slavné školy francouzského mima Jacquesa Lecoqa pomocí metody zaměřené na pohyb a gesta rozvíjí svou vlastní metodiku herecké práce mima nebo komického herce. Podstatnou část knihy tvoří sumář autorčiny osobní zkušenosti s výukovou metodou Ctibora Turby, neboť jako jeho studentka mohla jeho přístup k pedagogické práci pozorovat jak zblízka, tak zakusit sama na sobě. 

Brno: JAMU, 2012

Čtivé panorama dvacátých let živě evokuje genezi hnutí devětsilské generace, poetismus, konstruktivismus i – nejpozději od počátku r. 1927 – Frejkův postupný odklon od těchto doktrín k divácky ohlasnějšímu divadlu kabaretně-revuálního typu a vůbec zálibě v hravosti a zábavnosti s odhalováním tzv. životního dada. Práce také funkčně reflektuje dobové uhranutí filmem; výčet scénických aplikací filmové projekce je významným příspěvkem k dějinám amplifikujících procesů v divadle, vizualizace a vyšší sugestivnosti scénického obrazu.

Brno: JAMU, 2018

redakce a doslov: Jan Motal

Kniha uzavírá výbor Roubalových spisů a poskytuje čtenáři přehled o myšlenkovém prostoru, který Roubal ve své odborné práci ohledával, a to s přihlédnutím k jeho celoživotnímu úsilí o uvádění zahraničních teatrologických konceptů do českého prostředí. Patrný je rovněž zájem o alternativní formy divadla a jejich společenský přesah a historické zhodnocení. 

Brno: JAMU, 2016

Kniha obsahuje dokumentaci, rekonstrukci a analytickou interpretaci divadelní inscenace Písek Arnošta Goldflama a souboru HaDivadla, která byla uvedena v roce 1988 v Brně. Klíčovou kapitolou je interpretace inscenace, navazující na hermeneutickou fenomenologii. Autor studie nejprve představuje rozbor nejdůležitějších formálních aspektů inscenace, které potom využívá jako základ pro filozofický výklad díla zařazující Písek do tradice hebrejského pojetí řeči jako dynamického, jednajícího slova. Na ploše této filozofické úvahy demonstruje, jak se u Goldflama proměňuje význam pojmu drama: přestává být jednáním vztaženým k účelu a stává se realizací svobodné tvořivosti snění. Jakožto “existenciální divadlo snění” je dílo v interpretaci zhusta čerpající z filozofického odkazu Martina Heideggera pojato nad rámec dobových cílů a záměrů jako nadčasová zpráva o jedinci konfrontujícím se s nárokem disciplinace. Kniha tak přináší původní výklad Goldflamovy tvorby, která už nemusí být chápána úzce pouze v kontextu historiografie studiových divadel, ale rovněž jako pokračování svébytné tradice židovského myšlení.

Brno: Masarykova univerzita, 2014

Publikace teoreticky vymezuje dramaturgickou analýzu jako druh interpretace audiovizuálního uměleckého díla, založené na filozofické hermeneutice v tradici Hanse-Georga Gadamera. Takto určenou metodu pak používá pro analytické rozumění toho,jak pojímají krásu vybraná filmová díla Jana Špáty. Podrobná analýza zvolených filmů vychází z úkolu dramaturgie jako rozumějící disciplíny, která odhaluje smysl díla ve vztahu ke konkrétním nástrojům jeho konstrukce. Výsledná interpretace s využitím filozofie Martina Heideggera ukazuje Špátovo dílo jako náročné a komplexní svědectví o kráse jako uvědomění si vrženosti pobytu (Dasein), jež vrací člověka k jeho bytí. Existenciální rozměr krásy ve Špátově kinematografii umožňuje adaptovat utrpení člověka jako organickou součást smysluplné existence.

Brno: JAMU, 2015

Texty, shromážděné v prvním svazku prací Jana Roubala k tématu autorského, alternativního a studiového divadla, jsou esencí autorova permanentního myšlení o divadle. Spojují v sobě nejen životní okouzlení divadlem v jeho estetických kategoriích, ale současně divadlem jako prostorem pro setkání, spoluzažívání, vzájemnou komunikaci, interaktivitu a v neposlední řadě pro návraty k rituálním kořenům divadelnosti i přesahům do mimodivadelní (paradivadelní) sféry s aspekty sociálními, psychologickými, terapeutickými. Se všemi valéry tohoto chápaní divadla se Jan Roubal seznámil osobně – jako herec, režisér, autor scénářů, pedagog, experimentátor, teoretik – a všechny oblasti také ve svých textech reflektoval. 

Brno: JAMU, 2013

Disertační práce představuje nejen v českém kontextu ojedinělý pokus postihnout prostor dějinnosti ve filmovém eseji a jako téma umělecké tvorby vůbec. Autor v první části podává filozofický průzkum problematiky vztahu člověka a dějinnosti s metodologickým přesahem: jak zkoumat umělecké dílo zabývající se dějinným člověkem? Druhá část práce pak představuje aplikaci aktivizovaného filozofického aparátu na část tvorby Chrise Markera a ucelené dílo Karla Vachka. Zvláště v analýze a interpretaci Vachkovy tvorby je práce výjimečná: představuje vůbec první pokus komplexně popsat jeho metodu pojetí místa člověka v dějinách. Dochází k překvapivému zjištění, že Vachkův styl je uzavřený, monologický a je silně ovlivněn východisky a obrozeneckou poetikou nejedlovského marxismu. Oproti tomu Markerova tvorba představuje hluboké, otevřené a dialogické promýšlení dějinného člověka. Studie navazuje na fenomenologicko-hermeneutickou tradici vycházející z E. Husserla, M. Heideggera a H. G. Gadamera.

Brno: JAMU, 2011

V publikaci jsou prezentovány texty přednesené na seminářích konaných na Divadelní fakultě JAMU v roce 2003 a 2005. Cílem seminářů je soustavně mapovat problematiku doktorského výzkumu na uměleckých školách a akademiích. Semináře vytvářejí platformu i pro konfrontaci různých způsobů realizace doktorského studia na vysokých školách uměleckého zaměření. Pravidelně se jich zúčastňují studenti a pedagogové z Finska, Švédska, Polska, Slovenska, Maďarska, Velké Británie, České republiky ad.

Brno: JAMU, 2012

V publikaci jsou prezentovány texty přednesené na seminářích konaných na Divadelní fakultě JAMU v roce 2007 a 2009. Pravidelně se jich zúčastňují studenti a pedagogové ze Švédska, Finska, Polska, Slovenska, Maďarska, Velké Británie, České republiky ad. Cílem seminářů je soustavně mapovat problematiku doktorského výzkumu na uměleckých školách a akademiích. Semináře vytvářejí platformu i pro konfrontaci různých způsobů realizace doktorského studia na vysokých školách uměleckého zaměření. 

Brno: JAMU, 2013

V publikaci jsou prezentovány texty přednesené na konferenci konané na Divadelní fakultě JAMU v roce 2011. Jde již o páté setkání doktorských studentů, jejich pedagogů a hostů z mnoha evropských zemí. Konference (dříve seminář) je pořádaná jako bienále, mapuje problematiku doktorského výzkumu a vytváří platformu pro konfrontaci různých způsobů realizace doktorského studia na vysokých školách uměleckého zaměření.